ZE ŽIVOTA ŠKOLY

Ocenění ČESKÁ HLAVA našemu absolventovi

Velmi rádi slyšíme nebo čteme o úspěších našich absolventů. V roce 1961 absolvoval ledečské gymnázium Jiří Forejt z Bohumilic.

V letošním roce se objevil v několika médiích, protože 2. září byl vládní Radou pro výzkum, vývoj a inovace navržen na cenu Česká hlava. Národní cena vlády Česká hlava se uděluje za mimořádné celoživotní výsledky v oblasti výzkumu a vývoje. S cenou je spojena odměna ve výši jeden milion korun. Česká hlava se uděluje od roku 2002. Mezi nositeli z minulých let jsou mj. anglista a shakespearolog Martin Hilský nebo chemik Antonín Holý.

Prof. MUDr. Jiří Forejt, DrSc. (1944) vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové a genetiku v Ústavu molekulární genetiky a na Univerzitě Karlově v Praze. Profesuru v oboru molekulární biologie a genetiky získal v roce 2006 na Přírodovědecké fakultě UK. V Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR také od roku 1968 působí jako vědecký pracovník, od roku 1980 je vedoucí oddělení myší molekulární genetiky.

Jako hostující profesor také působil na univerzitě v Princetonu. Je autorem nebo spoluautorem více než stovky odborných publikací, některé vyšly i v nejprestižnějších světových vědeckých časopisech, jako jsou Nature nebo Science. Je laureátem řady významných ocenění a členem mezinárodních vědeckých panelů.

Celou svou kariéru se profesor Jiří Forejt ve svém výzkumu zaměřuje na jednu z nejzákladnějších otázek - jak vznikají nové biologické druhy. Odpovědi se dobírá hlavně na Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, v oddělení myší genomiky, které řídí.

Jeho kandidaturu schválila i vláda, konkrétně rada vedená místopředsedou vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavlem Bělobrádkem. Šlo o jasnou volbu, i když se vybíralo tajně z osmi kandidátů napříč vědními obory. "Profesor Forejt je světově uznávaným odborníkem v oboru myší genomiky. Myš je modelový organismus blízký člověku a výsledky výzkumu jsou využívané i v oblasti lidské genetiky," komentoval volbu Bělobrádek s tím, že Forejtův výzkum takzvané hybridní sterility, tedy mechanismu umožňujícího vznik nových biologických druhů, pomohl problém, který vědci řeší desítky let, celosvětově objasnit.

Před lety se laboratoři myší molekulární genetiky podařilo jako první na světě nalézt gen, který kontroluje hybridní sterilitu u obratlovců, gen Hybrid sterility 1 myši Mus musculus. Přesné molekulární mapování genu v myším genomu laboratoř potvrdila "vyléčením" původně sterilních myší poté, co do jejich genomu vědci vnesli úsek DNA s "plodnou" variantou genu Hybrid sterility 1.

Předávání technických a vědeckých cen Česká hlava se bude konat 22. listopadu. Galavečerem bude provázert Jan Železný. Panu profesorovi blahopřejeme a přejeme mu mnoho úspěchů v životě osobním i profesním.

 

(podle serveru www.ceskahlava.cz; autorizováno p. prof. Forejtem)

Zdroj foto: Ústav molekulární genetiky AV ČR

rss